Naučná stezka halda Ema

Ještě ve druhé polovině 20. století tvořily haldy – umělé hory z hlušiny ostravských dolů zcela nezaměnitelnou dominantu „Černé Ostravy.“ Za Rakousko – Uherska i první republiky haldy obývali svérázní lidé na okraji společnosti, kteří z hlušiny vybírali černé uhlí a prodávali je židovským obchodníkům. To byl jejich způsob obživy a za prodané uhlí si kupovali jídlo a levnou kořalku. Přímo v haldách měli vybudovány své skromné příbytky, byly to vlastně takové zemljanky. Na haldách založili taky spolek s názvem „Brendpartyja“ a měli také svůj vlastní slogan: „Spravny synek z Brendpartyje nič nerobi eněm pije.“

Na haldy však chodily taky ženy z chudších domácností, aby na nasbíraném uhlí uvařily oběd a v bytě zatopily, aby se jejich „chlap“ najedl a ohřál, až přijde „ze šichty“ domů.

Tato doba je nenávratně pryč, jen pamětníci vzpomínají na městské haldy, které ještě v padesátých a šedesátých letech 20. století patřily ke koloritu Ostravy. Pokud je mně známo, zachovaly se již pouze tři haldy, z nichž nejkrásnější je halda Ema 315 m.n.m. , ve Slezské Ostravě. Mnozí Ostraváci taky tvrdí, že je to nejvyšší hora Ostravy, ale to se mýlí, neboť nejvyšší vrchol města najdete v Krásném Poli 334 m.n.m. K haldě Emě byla zřízena naučná stezka, která je okružní, o délce přibližně 8 km. Je to nenáročná trasa, vhodná pro rodiny s dětmi. Stezka je lemována informačními tabulemi s popisem historických, technických a přírodních zajímavostí v okolí. Naučná stezka začíná u tramvajové zastávky na Černé louce a přes Hradní lávku, která vede přes řeku Ostravici, se dostanete k Slezskoostravskému hradu, a od hradu dojdete k haldě Emě. Na zpáteční cestě půjdete kolem Keltičkova muzea a pak kolem Slezskoostravské radnice. Po Sýkorově mostě přejdete přes řeku Ostravici a dostanete se opět k tramvajové zastávce u Černé louky.

Pokud chcete jít přímo jen na haldu Emu, tak od trolejbusové zastávky u ZOO ve Slezské Ostravě půjdete po ulici Michálkovická, pak odbočíte do ulice Na Najmanské a dojdete k haldě. Na haldě se najednou ocitnete ve zcela zvláštním světě. Poněvadž halda stará okolo 150 let ještě „pracuje“

a uvnitř hoří, vystupují z ní obláčky plynů. Bývá proto taky nazývána „Ostravskou sopkou.“ V hořící haldě vznikají vzácné nerosty, a to porcelanity a jaspisy. Povrch haldy tvoří prohořelá hlušina v nevšední, načervenalé cihlové barvě. Při výstupu na haldu je třeba dbát náležité opatrnosti. A přece, pokud budete mít své odrostlejší děti stále na očích, doporučuji vám si na haldu udělat rodinný výlet. Z haldy je totiž pěkný výhled na Ostravu. Při troše trpělivosti a štěstí lze na úpatí haldy, porostlém osikami, jívami a břízami, nalézt kameny hlušiny s otisky přesliček a jiných pravěkých rostlin. Jistě, zpravidla nebudou dosahovat kvality sbírky zkamenělin, kterou si můžete prohlédnout v Ostravském muzeu ve Staré radnici na Masarykově náměstí v Ostravě, ale i drobný „suvenýr z pravěku“ nálezce dozajista potěší. Děti nechť si na tuto dobrodružnou výpravu vezmou nějaké starší oblečení, neboť si buďte jistí, že se „vaši hledači zkamenělin“ pěkně zamažou. Tak se tedy s dětmi vydejte na cestu do pravěku a za zašlou slávou staré Ostravy.

Autor: Jiří Glet
http://www.litery.cz