Na brněnský velký a rušný Zelný trh navazuje malé a poklidné Kapucínské náměstí. Zde stojí kostel nalezení sv. Kříže a Kapucínský klášter s Kapucínskou hrobkou. Jen málokterý návštěvník Brna si nechá ujít příležitost prohlédnout si tuto známou Kapucínskou hrobku.
Kapucíni přišli do Brna počátkem 17. století a v polovině téhož století byl postaven kostel a klášter tohoto mnišského řádu. Kostel nalezení sv. Kříže je strohou stavbou s cenným barokním zařízením a u kostela je taky vchod do Kapucínské hrobky. Kostel je vybaven důmyslným systémem vzduchových průchodů, které s vhodnou skladbou půdy dal základ světoznámé proslulosti Kapucínské hrobky. Došlo zde totiž k přirozené mumifikaci těl mnichů, příznivců kapucínů a dalších významných osobností, které jsou uloženy v této hrobce.
Kapucínská hrobka je i místem posledního odpočinku známého evropského dobrodruha 18. století barona Trencka, kterého obdivovalo mnoho žen. Tak si tedy povězme něco bližšího o tomto legendárním plukovníkovi, veliteli pandurů.
Baron František Trenck (1711 – 1749), postavil za válek o Slezsko jednotku o čtyřech tisíc mužů, složenou z pandurů a nabídl jejich služby císařovně Marii Terezii. Panduři se vyznačovali odvahou a byli výbornými střelci z dlouhých ručnic. Měli pověst elitního sboru, který v habsburských službách bojoval ve Slezsku, Bavorsku a na Rýně. Panduři však byli nejenom dobrými vojáky, ale plenili a rabovali všude kam vstoupili, takže poškozovali i vlastní týl. Rakouské vrchní velení tedy přestalo pandury nasazovat do bojů. Sám baron Trenck, jinak mimořádně schopný voják, byl po řadě krutostí a disciplinárních prohřešků uvězněn na brněnském hradě Špilberku a když v roce 1749 ukončil svou životní pouť, byl uložen v Kapucínské hrobce, vedle mírumilovných mnichů a jejich příznivců. Kapucínská hrobka je otevřena od poloviny února do dubna denně, mimo pondělí, v květnu až září denně a od října do poloviny prosince denně, mimo pondělí.
Autor: Jiří Glet
http://www.litery.cz
|