1. Předem bychom Vám chtěli poděkovat za to, že bylo možné s Vámi udělat rozhovor. Mohl byste se nám představit?
Jmenuji se Zdeněk Němec, vzdělání mám v oboru ekonomie, ale historie a francouzština jsou už dlouho mým koníčkem. Na Karlštejně lze tyto záliby uvést v praktický život.
2. Jak dlouho jste průvodcem na hradě Karlštejn?
Na Karlštejně jako sezónní průvodce pracuji od roku 2002, nastoupil jsem tehdy krátce před stoletou vodou. Tehdy jsem měl za sebou druhý ročník na gymnáziu.
3. Jak jste se k tak krásnému povolání dostal?
Jednoduše jsem poslal životopis a přihlášku.
4. Je Vaše práce náročná? Co pracovní doba?
Určitě tato práce jednoduchá není, za celý den musíte zvládnout nespočet schodů. Prohlídka prvního okruhu trvá hodinu, druhého hodinu a půl, takže i hlasově je tato práce náročná. Je i docela vhodné přemýšlet nad tím, co říkáte a komu to říkáte. Text je třeba přizpůsobit různým skupinám návštěvníků. Na začátku praxe je třeba si doplnit jazykové znalosti, aby výklad byl srozumitelný a poskytoval informace v dostatečném rozsahu.
5. Mohl byste nám říci něco z historie hradu?
To je trochu obšírnější otázka. Historie hradu odráží v podstatě historii našeho národa. Byl-li na vrcholu stát, hrad si držel reprezentativní postavení mezi českými hrady. Třicetiletá válka v sedmnáctém století byla ranou nejen pro České země ale i pro hrad. Historie hradu má své hezké i záporné stránky. Karlštejn si nechal od r. 1348 Karel IV budovat pro uložení svých sbírek, především svatých relikvií, čímž hrad získal duchovní rozměr, u královských hradů přinejmenším neobvyklý. Navíc se císař rozhodl na hradě uložit korunovační poklad císařů Svaté říše římské, které dodnes zahrnují „nástroje Kristova umučení“.
Historie hradu se rovněž potřísněna krví. Na hradě tragicky zemřela královna Johana Bavorská, manželka Václava IV, které jeho pes prokousl hrdlo. Václav IV. neměl s Karlštejnem spojené příjemné chvíle, protože několik let nato zde byli zavražděni jeho nejbližší přátelé.
6. Jaká největší katastrofa(událost) postihla toto místo?
Obecně řečeno asi třicetiletá válka, kdy hrad ztratil státoprávní postavení. R. 1619 byly z hradu odvezené české korunovační klenoty, uložené na hradě od konce husitských válek, byl zrušen úřad purkrabích a hrad padl do rukou českých královen. Tehdy ztratil svůj význam a začalo dlouhé období chátrání.
7. Které místo na Karlštejně máte vy osobně nejraději?
Kostel Nanebevzetí Pany Marie a kapli Svatého kříže.
8. A které naopak nejméně rád a proč?
Takové místo asi není, nevybavujeme se mi.
9. Váš hrad navštěvuje mnoho návštěvníků z různých zemí?
Jaké národnosti již hrad navštívili? Těch je nespočet. Na hrad se přijíždějí podívat návštěvníci napříč kontinenty.
10. Na hradech a zámcích, je mnoho různých akcí, které chystáte ještě během tohoto roku?
9.10. je na hradě koncert Gabriely Demeterové, 11.11. slavnosti svatomartinského vína, 19.12. Česká mše vánoční či 26.12.koncert Štěpánské koledování.
11. Každý (hrad, zámek) má to své strašidlo, nalezneme ho i u Vás?
Povídá se ledasco, z těch mrtvých strašidel jsem zatím žádné nepotkal.
12. Co byste uvedl jako největší lákadlo Vašeho hradu pro návštěvníky našeho webu?
Osobně si myslím, že samotné jméno by mělo být lákadlem. Ale na prvním prohlídkovém okruhu jsou to mino jiné replika Svatováclavské koruny a kopie říšské koruny. Na druhém prohlídkovém okruhu jsou unikátem jedinečné nástěnné malby, kaple Svaté Kateřiny a klenotem celého hradu je kaple Svatého kříže se 129 obrazy dvorního malíře Theodorika.
13. Máte nějaké sdělení, co byste rád předal dál čtenářům tohoto rozhovoru?
Vyvrátit mylnou představu velké části českých návštěvníků. Přestože byl hrad podstatně přebudován v 19. století, neznamená to, že je na hradě vše „nové“. Hrad si uchoval z velké částí původní proporce i podobu těch nejvzácnějších prostor. Karlštejnské prostory jezdí obdivovat odborníci z různých států Evropy (např. Německa, Francie, Belgie) ale i USA.
Děkujeme za Váč čas a rozhovor a přejeme mnoho spokojených návštěvníků a zajímavých zážitků.
|