Byli zbojníci hrdiny nebo zločinci?

Výstava Zbojníci - hrdinové, nebo zločinci?, kterou připravilo Národopisné muzeum Národního muzea, je věnována fenoménu zbojnictví v karpatské oblasti. Bude se konat v Musaionu v Kinského zahradě od 27. května do 20. listopadu 2011.

Pistole, valašky, nože, čutory, kabely zbojníků a také výtvory lidového umění se zbojnickou tématikou. To vše čeká na návštěvníky Musaionu na výstavě, která si klade otázku: Byli zbojníci hrdinové nebo zločinci? Z unikátních předmětů si zaslouží pozornostpředevším ty, které byly uchovávány jako památka na slavné zbojníky, ačkoliv ve většině případů zřejměnejde skutečně o artefakty, které by byly jejich vlastnictvím. „Nejvzácnější je Jánošíkova valaška, jíž se podařilo zapůjčit ze Slovenského národného múzea. Valaška byla kvůli této výstavě speciálně zrestaurována a po jejím skončení bude umístěna ve stálé expozicislovenských národních dějin na Bratislavském hradě,“ upozorňuje Adam Votruba, autor výstavy.

Kromě toho jsou vystaveny předměty upomínající na nejslavnějšího moravského zbojníka Ondráše a slovenského Michala Vdovce nebo spjaté se slavnými českými loupežníky, například anonymní portrét Václava Babinského a soška tohoto loupežníka z chleboviny, kterou zhotovil jeho spoluvězeň.

Na své si zde přijdou milovníci lidového umění i milovníci historických zbraní. Ručně zdobené pistole z ukrajinských Karpat, které pochází ze sbírek Národního muzea, jsou skvostem jak z hlediska lidového umění, tak z hlediska militárií.

Ve výstavě je věnován prostor oblasti západních i východních Karpat, najdeme zde proto předměty z území dnešní České republiky, Slovenska, Polska i Ukrajiny. Autoři výstavy kladli velký důraz na autenticitu prezentovaného materiálu. V hlavní části výstavy jsou téměř výhradně předměty z období před rokem 1900, kdy bylo zbojnictví ještě živým jevem. To platí pro předměty denní potřeby i pro lidové umění. Samozřejmě nelze doložit, jestli konkrétní exponát skutečně používal některýze zbojníků, jde však o předměty běžně užívané ve venkovském prostředí té doby. V případě zbojnických krojů bylo nutné sáhnout k určité rekonstrukci i podle písemných pramenů, přičemž byly důsledně použity historické oděvní součásti.

Zbojnictví bylo zvláštním kulturním a sociálním jevem

Na rozdíl od obyčejných loupežníků sezbojníci zpravidla neobraceli proti venkovanům (přinejmenším ne ve svém regionu) a jejich činnost byla venkovany tolerována. Někdy bylo zbojnictví chápáno jako oprávněná forma odporu, jindy plnilo důležité rituální funkce. Sloužilo jako iniciační rituál pro muže při přechodu do dospělosti. Krádeže dobytka měly zase zajistit kvalitu chovu.

V karpatské kultuře se za těchto podmínek vytvořil určitý kult slavných zbojníků, kteří byli uctíváni podobně jako světci. Například lidové podmalby na skle s vyobrazením Jánošíkovy družiny představují jediný světský námět mezi středoevropskými sklomalbami.

Někteří pamětníci si možná vzpomenou na četné projevy folkloru – zejména ve druhé polovině 20. století, kdy bylo zbojnictví poměrně oblíbeným tématem. Toto naivní umění připomíná výstava také, ale nevěnuje mu tolik prostoru jako staršímu lidovému umění. Vystaveny jsou například dřevoryty významného valašského malíře Jana Kobzáně.

České loupežnictví včetně oblíbené postavy loupežníka Václava Babinskéhodo lidového výtvarného umění žádným způsobem nezasáhlo. Za jeden z mála hmotných dokladů dobové obliby loupežníků ve venkovském prostředí lze považovat kramářské tisky.

TZ - Národopisné muzeum – Musaion, Národní muzeum, Kinského zahrada 98, Praha 5