1. V první řadě bychom Vám chtěli poděkovat, že jste si udělal čas na náš rozhovor. Mohl byste se nám představit?
Jmenuji se Vladimír Sekera, důchodce.
2. Jak jste se dostal k tomu, že jste začal navštěvovat v tak hojném počtu rozhledny v České republice?
Víte, já hrozně rád cestuji a rád poznávám nepoznané. Miluji přírodní krásy a k těm patří i rozhledny, protože je z nich vidět ta krásná příroda svrchu jako na dlani. A také že jsou každá jiná. Přiznám se, kolikrát mám slzy v očích z pohledu na přírodní krásy naší země – stalo se mi to např. z rozhledny Čerchov, nebo z Poledníku a některých dalších. Dále mám rád hrady, historické zajímavosti (u zámků jen zahrady a parky – nesnáším vrchnost a panská sídla a vůbec jakékoliv panstvo - i to dnešní). Necestuji však nějakou cestovkou, raději objíždím naši krásnou českou krajinu autem (procestoval sem a kraje prochodil i na Slovensku). Nejdříve jsem při cestách dle předem připravené trasy zastavil na 3 – 4 dny v kempu pod stan, pak projel a prochodil okolo rozhledny a jiné zajímavosti a jel do dalšího kempu a do dalšího….Všechny kraje jsem už takto poznal a tak teď už pár let jezdím autem hlavně za rozhlednami okruhem, který si detailně předem písemně připravím, za den 2 - 3 rozhledny (podle toho jak jsou rozhledny daleko od silnice), k večeru zastavím, odpočinu si, vyspím se v autě a ráno jedu dál. Např. letos jsem takto za 10 dní navštívil 22 rozhleden.
3. Váš seznam navštívených rozhleden je opravdu obdivuhodný, jak dlouho Vám trvalo, než jste dospěl k takovým číslům?
Pár rozhleden jsem poznal už dříve, ale vážně s rozhlednami jsem začal někdy v r. 2000.
4. Která z rozhleden na Vás nejvíce zapůsobila a proč?
Každá rozhledna má svůj půvab, protože je každá jiná. Pravdou je, že pro mne nejzajímavější jsou ty staré (okolo r. 1900). Obdivoval jsem např. Háj u Aše, Děčínský Sněžník, Mařský vrch s kaplí, Krásenskou rozhlednu, Čeřovku v Jičíně (1844), Tanečnici, Čerchov, nedávno opravenou Bismarckovu rozhlednu a jiné staré rozhledny. Z těch novějších je to určitě Poledník na Šumavě a Klucanina u Těšnova, která je zděná z bílých kvádrů a když stoupáte vnitřkem nahoru, vidíte na každém kvádru dárce toho určitého kvádru. Dokonce na jednom byla Mateřská školka. Není to roztomilé?
5. Přemýšlel jste někdy o sepsání nějaké publikace o českých rozhlednách?
Nikdy jsem o tom neuvažoval, jen lidé mi často kladou stejnou otázku.
6. Věnujete se i návštěvám jiných památek v České republice?
Jak jsem již uvedl mám rád historii a obdivuji se objektům, které vytvořili naši předkové. Ať už jsou to ty staré rozhledny, ale také hrady, kláštery (např. Kladruby, Kuks – to jsou skvosty!), skalní reliéfy – např. v Lužických horách u Mařenic (1730), kostely – např. v Jablonné v Podještědí, Křtinách u Blanska, Velehradě, nebo třeba je také hodně zajímavá jeskyně s Blanickými rytíři a svatým Václavem - u Kunštátu.
7. Jak to všechno stíháte?
Jak jsem již uvedl, vyjíždím 1x nebo 2x do roka na 2 týdny a objíždím republiku, někdy i zabrousím do ciziny – Rakousko (nádherné kláštery a vodní hrady – ale jen 1 rozhledna) – část Německa. Procestoval jsem i celé Slovensko – hlavní skvosty – Slovenský Ráj, Súlovské skály, Zlatý Dunajec aj. Vloni jsem s partou projel i Norsko. Všechno se dá stihnout, když člověk při dovolené touží poznávat zajímavá místa, především v České Republice – pak teprve venku. Mám vždy předem připravenou písemně přesnou trasu (přes které vesnice a města jedu, kde a na kterou silnici odbočím atd.) s rozpisem na každý den a co za ten den navštívím. Takový bedekr dá týden práce, ale stojí to za to. Nikde nebloudím, jenom někdy jsou problémy s ukazateli. Nejdelší takováto okruhová trasa, mnou projetá při 14denní dovolené, je 2.100 km – Čechy + Morava (po cestě 8 rozhleden) až na hranici se Slovenskem (pěkná rozhledna Velký Lopeník s pohledem na Malou Fatru), pak severem Rakouska, pak do Německa a nakonec domů do Čech.
8. Cestujete sám, nebo s rodinou? Pokud ano, jak to snáší, přeci jenom rozhledny jsou skoro vždy na velkých kopcích?
Od r. 1996 jsem dovolené prožíval s přítelkyní a ta měla stanování a kytaru, kterou vozím sebou, ráda. Od r. 2000 už jen sám a kytara mi při cestách pomáhá při té samotě. Nevěřím, že by na nepohodlí (spaní ve stanu nebo v autě) a v poslední době i dennodenní cestování a k tomu potom ještě výstupy na rozhledny se našla žena, která by na to byla jak tělesně tak i zájmově stavěná.
9. Na jakou rozhlednu byl pro Vás nejtěžší výstup?
Myslím, že nejtěžší výstup byl na Velké Čantorije na severovýchodní hranici s Polskem a pak na rozhlednu Smrk, která je na hranici s Německem.
10. Máte nějaký zajímavý zážitek z návštěvy rozhledny?
Kdybych měl vyprávět o zajímavých zážitcích, dalo by to hodně napsaných řádek.
11. Která rozhledna Vás nejvíce zklamala a proč?
Těžko říci, když hlavním zájmem bylo a je navštívit všechny rozhledny, které jsou. Mne nejvíce zklame to, že se táhnu za určitou rozhlednou a tam zjistím její bídný stav. Např. rozhledna Bučina, která se rozpadá stejně jako kdysi krásné lázeňské domy v Kyselce. Nebo privatizované a polozničené rozhledny – např. Kamzík u Mar. Lázní, Klínovec, aj. Nebo rozhledna Špičák u České Lípy, kterou zcela obsadili televizní a spojovací organizace. Stejný stav byl např. u rozhledny Dyleň.
12. Máte nějaké sdělení, co byste rád předal dál čtenářům tohoto rozhovoru?
Myslím, že naši lidé – možná z módy - jezdí často spíše do zahraničí a vůbec neznají naši zem, její krásy, její zajímavosti: Mohu jim jen vzkázat, že v naší zemi je tolik krásné přírody a zajímavých památek a zajímavostí, že je jen škoda, že to nepoznali. Anebo že si naši lidé si v dosti případech zvykli na lenost a pohodlí?
Děkujeme Vám za Vás čas a rozhovor a přejeme mnoho dalších zajímavých výletů.
Zde Vám přinášíme kompletní seznam navštívených rozhleden panem Vladimírem Sekerou - navštívené rozhledny.
|
Pranostika na tento den:
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
