Rok knížete Václava Antonína Kounice

Na tento rok připadá kulaté 300. výročí od narození Václava Antonína Kounice, jednoho z nejvýznamnějších členů šlechtického rodu Kouniců a osobností 18. století.

Narodil se 2. února 1711 ve Vídni rodičům hraběti Maxmiliánu Oldřichovi z Kounic a hraběnce Marii Františce z Východních Frís a Rietbergu. Jako mladík získával zkušenosti při cestách po západní a jižní Evropě (např. Paříži, Římě nebo Haagu) a zvláště jej zajímaly politické otázky a umění. Vzdělání si rozšířil zejména během studia na lipské univerzitě. Již ve dvaceti letech byl jmenován říšským dvorním radou, patrně díky kontaktům svého otce, který zastával post moravského zemského hetmana. Ve dvaceti šesti letech se oženil s hraběnkou Marií Arnoštkou ze Stahrenbergu a postupně se jim narodilo sedm dětí – šest synů a dcera. V profesním životě se do popředí dostal roku 1743, když byl jmenován nejvyšším hofmistrem sestry Marie Terezie, Marie Anny, sídlící v Bruselu. Po její náhlé smrti jej císařovna pověřila správou Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie). Následně působil jako rakouský diplomat ve Francii a císařovna si Kounice pro jeho vlohy a rozhled vybrala za státního kancléře. V této funkci nejvíce proslul díky změně aliancí v Evropě, kdy Rakousko podepsalo spojeneckou smlouvu s největší kontinentální mocností, Francií, aby dokázalo vzdorovat rozpínavému Prusku. Kancléřem zůstal také za vlády jejích synů Josefa II., Leopolda II. a krátce i za Leopoldova potomka Františka II. Za své zásluhy byl roku 1764 císařovnou povýšen do knížecího stavu pro sebe i své potomky a vyznamenán nejvyšším habsburským vyznamenáním – Řádem Zlatého rouna.

Ve Slavkově na kancléře Kounice upomíná zámek, který byl za něj dostavěn (včetně výzdoby kaple a dnešního Historického sálu vídeňským malířem Josefem Pichlerem), zámecký park dobudovaný ve francouzském stylu a nový farní kostel Vzkříšení Páně. Kostel vznikl v letech 1786-1789 v klasicistním stylu podle projektu vídeňského architekta Ferdinanda Hetzendorfa z Hohenbergu.

Václav Antonín Kounic zemřel 27. června 1794 ve Vídni, ale na základě vlastního přání byl pohřben v rodinné hrobce ve Slavkově. Když jeho syn Arnošt Kryštof nechal postavit novou hrobku pod kaplí sv. Jana Křtitele na Špitálce, bylo sem přeneseno také tělo Václava Antonína. V roce 1992 byly jeho tělesné ostatky odborně prozkoumány a po konzervování následujícího roku vráceny do Slavkova.

V průběhu roku 2011 si bude Zámek Slavkov-Austerlitz připomínat tuto významnou osobnost při různých příležitostech. Součástí vzpomínkových oslav budou například také výstava a odborný seminář věnovaný Václavu Antonínu Kounicovi.

Mgr. Martin Rája (Historické a dokumentační oddělení)
Zámek Slavkov – Austerlitz