| Typ, stav místa: | Tvrz, Zachovalý
| | Kraj: | Praha
| | GPS: |
50°2'5.083"N 14°29'5.066"E
| | Mapa: | http://www.mapy.cz/... | | Kontakt: | Chodovská vodní tvrz
Ledvinova 9
Praha 4 - Chodov
149 00
Telefon: 267 914 831
Fax: 267 914 831
E-mail: info@chodovskatvrz.cz | | Otevírací doba: | út - ne 13 - 19
V pondělí otevřena jen galerie. Některé pondělky cvičení Jogy – joga mezi obrazy | | Vstupné: | Galerie:
- dospělí 60,-,
- důchodci, děti, studenti 30,-
- rodinné vstupné 120,- Kč (2 dospelí + 2 děti)
vstupenky na koncerty platí i pro návštěvu galerie před představením | | Služby: | výstavy
koncerty
kurzy - Anglilčtina pro deti a cvičení Jógy
Divadlo pro děti
restaurace - kavárna
svatební síň
bezbariérový přístup
pronájem prostor pro pořádání společenských | | Popis místa: | Tvrz vyrostla v osadě Chodov možná již v závěru 13. století. Nasvědčují tomu zlomky keramiky. Objekt na téměř kruhovém půdorysu vymezila obvodová hradba o průměru asi 32 m, dodnes částečně dochovaná ve vnějším zdivu přízemí. Kolem byl vodní příkop. Přes něj vedl dřevěný můstek, v posledním dílu zvedací, do gotického oblouku vstupu. Nad vchodem se tyčila štíhlá věž, k ní na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova na půdorysu dnešního sálu. Druhý objekt v místech dnešního otevřeného průchodu do nádvoří byl pravděpodobně vyšší, u zdi stály dřevěné hospodářské objekty. Na pozemcích osady Chodov vznikl hospodářský dvůr.
Ve 14. století náležel Chodov se dvorem a tvrzí k panstvím zderazského konventu křižovnického řádu Strážců Božího hrobu neboli jeruzalémských rytířů. Na počátku husitských válek majetek zabrala pražská obec. Po válkách byl ve vlastnictví větve rodu Žďárských z Chrastu, píšících se pak Chodovští z Chrástu, a přibyl k němu Šeberov. Po r. 1526 následovali další majitelé z řad nižší šlechty, zpravidla držící v okolí i další majetek. V prvních letech třicetileté války Chodov získali a přičlenili ke svým panstvím Michnové z Vacínova, brzy povýšení do panského stavu. Dvůr i tvrz válkami velmi utrpěly. Po r. 1665 Chodov často střídal panské majitele, až ho r. 1676 spolu se Šeberovem a Hrnčíři získal klášter benediktinů od sv. Mikuláše u Staroměstského náměstí. Benediktini nově zřídili dvůr a tvrz dali přestavět do podoby jednopatrového barokního zámečku, jehož okna prolomila zdivo hradby. Patrně tehdy vznikl průchod do nádvoří. V r. 1727 vše prodali baronům z Goltze na Kunraticích, rodu povýšenému později na hraběcí. V r. 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. Zámeček se dočkal klasicistní přestavby (zbořena byla vstupní věž a vzniklo arkádové nádvoří).
Ve 20. století velkostatek získala pražská obec a dvůr pronajímala. Zanikl v sedmdesátých letech při výstavbě páteřní komunikace od Spořilova k dálnici D1, obytný objekt byl ale v letech 1984 – 88 rekonstruován pro kulturní účely. Využity a částečně také obnoveny byly historické prvky. Od rekonstrukce slouží tvrz jako vyhledávané kulturní zařízení a místo občanských obřadů. |
| | Nejbližší zajímavé tipy v okolí
|
Pranostika na tento den:
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
